HEO > Seznam nemocí > A > AIDS, HIV

AIDS příznaky, HIV poradna, testy na HIV, přenos HIV, projevy


Co je AIDS? AIDS je virové onemocnění, které v současné době představuje globální problém lidstva. První zaznamenaný případ AIDS je znám z roku 1981 z USA, na základě vědeckých studií se však usuzuje, že onemocnění se rozvíjelo již na začátku 70. let minulého století ve střední Africe, odkud se pravděpodobně šířilo do dalších oblastí světa. Dodnes je největší množství případů nákazy HIV lokalizováno na africký kontinent. V roce 2007 bylo podle odhadů OSN infikováno HIV celosvětově přibližně 33 milionů lidí. V témže roce se virem nově nakazilo cca 2,5 milionu lidí, z toho 420 000 dětí a přibližně dva miliony nakažených lidí zemřeli. Podle údajů naší Národní referenční laboratoře pro AIDS činil celkový počet osob infikovaných HIV v České republice koncem října loňského roku 988. Oproti roku 2003 tak došlo v ČR přibližně k třicetiprocentnímu nárůstu počtu nakažených.
Jedním z nejdůležitějších kroků vedoucích k omezení šíření tohoto onemocnění je zajištění dostatečné informovanosti obyvatel jak rozvojových, tak vyspělých zemí.

Označení AIDS vniklo jako zkratka složená z počátečních písmen anglických výrazů acquired immunodeficiency syndrome, v překladu syndrom získané imunodeficience. Původcem onemocnění je HIV (z anglického human immunodeficiency virus) retrovirus z podčeledi lentivirů. Označení AIDS se užívá pro rozvinutou formu infekce HIV. (HIV pozitivní jedinec tedy nemusí mít AIDS.) Dosud byly izolovány dva viry tohoto typu, a to HIV-1, který se vyskytuje v centrální Africe, a HIV-2, který se objevuje téměř výhradně v Africe západní. Symptomy jsou v případě nákazy oběma viry podobné, avšak rozvoj onemocnění způsobeného HIV-2 je poněkud pomalejší. Jediným přirozeným hostitelem HIV virů je člověk.

Jak vyplývá z názvu, HIV virus napadá buňky imunitního systému, projevy HIV a následně projevy aids jsou tedy spjaty s celkovou sníženou obranyschopností organismu. HIV viry napadají zejména bílé krvinky skupiny lymfocytů T, přítomnost virů byla však prokázána i v nervových a jiných buňkách. Uvedené lymfocyty jsou odpovědné za adaptabilní, buněčně zprostředkovanou imunitní reakci. V rozvoji imunitní odpovědi organismu po průniku patogenů do těla jedince hrají řídící úlohu, neboť jsou jednak odpovědné za přímou likvidaci určitých patogenů, jednak posilují činnost ostatních buněk imunitního systému - svými produkty např. stimulují jiné imunitní buňky k tvorbě specifických protilátek apod.
S postupujícím rozvojem infekce dochází k výraznému úbytku počtu bílých krvinek. Toto virem způsobené silné oslabení imunitního systému následně způsobí stav, kdy se tělo jedince není schopné účinně bránit běžným infekcím, kterým je vystavováno (např. chřipce).
HIV způsobuje typicky pomalé virové nákazy, vlastní onemocnění se rozvíjí až po určité době latence, která je variabilní v rozsahu několika měsíců i let. 

První příznaky HIV připomínají chřipku, mohou se projevovat únavou, zduřením lymfatických uzlin, v některých případech se objevuje v počátečních stádiích nákazy HIV vyrážka, která zpravidla po několika hodinách mizí. U některých jedinců nastupují tyto symptomy přibližně po dvou až třech týdnech po průniku viru do organismu a do několika týdnů zpravidla ustupují, u jiných jedinců se tento stav dokonce vůbec nerozvine.
Následně se virus integruje do genetického materiálu lidských buněk a v této podobě přežívá v organismu po zmíněnou, značně variabilní, dobu latence.
V dalších fázích nákazy se mohou objevit teploty až horečnaté stavy, nadměrné pocení, průjmy, hubnutí, záněty kůže a sliznic dutiny ústní, typický je častý výskyt oparů, později bělavých ložisek v oblasti jazyka.

V průměru po osmileté inkubační době nastupuje stádium rozvinutého AIDS. V pokročilém stádiu zahrnuje AIDS příznaky typické pro oportunní infekce, tj. infekce, které se u zdravých osob vyskytují jen velmi vzácně. Jedná se mj. o těžké záněty plic, může docházet k poruchám centrálního nervového systému ve smyslu degenerace mozkové kůry, což je provázeno demencí, v důsledku poškození struktury nervových vláken může nastat částečná obrna končetin, mohou se objevit maligní nádory aj.

Zdrojem nákazy HIV jsou krev a sekrety nemocných. Přenos HIV se děje zejména cestou nechráněného pohlavního styku, a to vaginálního i análního. V případě lézí v oblasti úst nebo pohlavního ústrojí může teoreticky dojít k přenosu viru i při orálním sexu. Teoreticky je možné získat nákazu i při líbání, a to obdobně v případě, kdy by došlo ke styku infikované krve s lézí v dutině ústní druhého partnera.
K nákaze může dále dojít při sdílení kontaminovaných injekčních stříkaček a jehel, při podávání krevní transfuze, či se přenos AIDS, správněji přenos HIV viru, může uskutečnit z infikované matky na plod. Postižená osoba je infekční i během bezpříznakového stádia nákazy. Prevence přenosu HIV spočívá zejména v dodržování bezpečného sexuálního života. U drogově závislých je důležité používat výhradně jednorázové injekční stříkačky. Nedílnou součástí prevence jsou i HIV/AIDS testy. Testy na HIV jsou dnes povinné pouze u dárců krve a jiného biologického materiálu.
Ostatní lidé mohou vyšetření podstoupit z vlastní vůle anonymně i bez doporučení lékaře. Vyšetření se provádí na Krajských hygienických stanicích, ve vybraných zdravotních ústavech či v AIDS centrech. V ČR jsou většinou prováděny HIV testy zdarma, vyšetření je hrazeno zdravotní pojišťovnou, popř. státem. Vyšetření by měli podstoupit samozřejmě ti lidé, kteří byli vystaveni potenciálnímu riziku. Test však lze provést až s odstupem minimálně tří měsíců od setkání s rizikovým faktorem. Jak již bylo zmíněno, významným prvkem prevence nákazy HIV je rovněž zajištění dostatečné informovanosti obyvatelstva. Kromě AIDS center je pozitivním přínosem moderní společnosti i internetová HIV poradna, kde lze anonymně vznést na odborníka jakýkoliv dotaz týkající se tohoto tématu.

V současné době neexistuje léčba, na jejímž podkladě by došlo k úplné eliminaci viru z organismu. Terapie u nakažených osob je založena na prevenci oportunních infekcí a posílení imunitního systému organismu. Antiretrovirové přípravky brání množení viru v hostitelské buňce, neboť blokují virový enzym reverzní transkriptázu, která zajišťuje množení genetického materiálu viru. Cílem je prodloužení délky a kvality života pacientů a snížení rizika přenosu HIV na další osoby. Současnou snahou je mj. vývoj účinných očkovacích látek.

Účinné přípravky pro posílení imunity ZDE

Další názvy nemoci: syndrom získaného selhání imunity, syndrom získané imunodeficience, Acquired Immune Deficiency Syndrome

Zákaz kopírování jakékoliv části tohoto webu - Copyright heo.cz © 2012

Prohlášení o obsahuKontakt, Odkazy