HEO > Seznam nemocí > K > Kopřivka

Kopřivka: její příznaky, léčba, v těhotenství, u dětí


Kopřivka je kožní onemocnění vyznačující se akutním či chronickým výsevem pupenů různé velikosti kdekoliv na těle. Pupeny mohou tvořit i splývavá ložiska či puchýře. Typicky jsou pupeny svědivé. Charakteristický je ústup pupenů v jedné oblasti těla a současný výsev v jiné části těla. Odborně se onemocnění označuje latinským výrazem urticaria, pojem urtica značí kopřivkový pupen.

Kopřivka se řadí mezi nejčastější kožní choroby. Uvádí se, že kopřivku prodělá alespoň jednou v životě až 30% populace. Známá je jak kopřivka u dospělých, tak kopřivka u dětí. Dětská kopřivka se vyskytuje zejména v akutní formě, u dospělých je kopřivka a její příznaky spíše chronického charakteru. Akutní kopřivka trvá nejdéle do 6 týdnů, zpravidla však ustupuje během několika hodin či dnů. Chronická kopřivka trvá déle než 6 týdnů.

Klíčovou roli v rozvoji onemocnění hrají tzv. žírné buňky, neboli mastocyty. Tyto buňky, jsou-li aktivované, uvolňují látky (např. histamin) podílející se na vzniku a udržování zánětu a ovlivňují krevní oběh. Zánětlivá reakce a zvýšení propustnosti cév podmiňují charakteristické změny na kůži. Látky uvolněné z žírných buněk způsobí rozšíření cév, následkem čehož proudí do těchto cév více krve a v důsledku zvýšeného prokrvení kůže zarudne. Zarudnutí kůže (tzv. erytém) patří mezi charakteristické projevy kopřivky v jejím časném stádiu. Rozšíření cév dále vede ke zvýšení propustnosti cévní stěny pro vodu. Tekutina se tak vylévá do kůže a vytlačuje nad sebou masy buněk, což se projeví jako viditelné pupeny.

Podkladem aktivace žírných buněk a následného uvolnění výše popsaných látek mohou být fyzikální, alergické či kontaktní faktory. Mezi fyzikální příčiny kopřivky patří například dlouhodobější působení tlaku na kůži, tzv. mechanická či tlaková kopřivka. Výsev pupenů může v tomto případě přetrvávat až 48 hodin. V některých případech je doprovázen místní bolestivostí a celkovými příznaky, tj. horečkou, bolestmi svalů a kloubů aj. Dalším zdrojem kopřivky může být kontakt kůže s chladovým podnětem (studená voda, vzduch, studený nápoj apod.) Chladová kopřivka je často doprovázena ještě jiným onemocněním, např. streptokokovou infekcí, HIV infekcí, infekční mononukleózou a jinými. Protikladem chladové kopřivky je kopřivka tepelná, která vzniká v reakci na teplé podněty. Tato forma kopřivky je vzácnější než kopřivka chladová. Zdrojem kopřivky může být dále sluneční záření, záření v soláriu, záření vycházející z počítačů. Nejčastěji se objevuje solární kopřivka na kůži obličeje a horních končetin, které jsou záření nejvíce vystaveny. Alergická kopřivka může mít rovněž mnoho příčin. Mohou ji vyvolat například některé léky (např. antibiotika, sedativa), potraviny (např. jahody, čokoláda, vejce, mléko, citrusové plody), dále může být způsobena virovými, bakteriálními, parazitárními či mykotickými infekcemi, autoimunitními jevy či psychogenními faktory. V mnohých případech je vyvolávající příčina neznámá. Kontaktní kopřivka je místní reakcí kůže na kontakt s určitou látkou (např. latex). Podklad kontaktní kopřivky může být alergický i nealergický.

Léčba kopřivky závisí na závažnosti průběhu a původu kopřivky. Základem léčby je zjištění vyvolávající příčiny a její eliminaci (tj. např. vyhýbání se teplu, chladu apod.) Lokální léčba je zaměřena na potlačení svědivých projevů onemocnění. V rámci celkové léčby mohou být podávány léky ze skupiny antihistaminik či imunosupresiv. Vhodnou léčbu je nutné konzultovat s odborným lékařem - s dermatologem.

V terapii kopřivky se uplatňují i některé podpůrné prostředky. Doporučují se např. bakterie kyseliny mléčné. V některých případech může průběh nemoci pozitivně ovlivnit pravidelné užívání probiotických jogurtů či kefíru. Vhodné je také užívat magnézium, které tlumí vylučování histaminu z žírných buněk. Magnézium je obsaženo například v pšeničných klíčcích, lněném semínku, v sezamu či v jáhlách. Uvolňování histaminu blokují také látky ze skupiny flavonoidů. Falvonoidy jsou součástí například zelených čajů, žluté cibule, kapusty, jablek, brokolice.

Prognóza akutní kopřivky je dobrá, pokud se podaří zjistit vyvolávající příčinu a eliminovat ji. Prognóza chronické kopřivky je často velmi nejistá, i přes nasazenou léčbu kopřivka v mnohých případech recidivuje.

Další názvy nemoci: urtica, urticaria

Zákaz kopírování jakékoliv části tohoto webu - Copyright heo.cz © 2012

Prohlášení o obsahuKontakt, Odkazy